Často kladené otázky o adopci afrických dětí

wontanara

Odpovědi na vaše otázky

1. Když se zaplatí peníze za adopci, co se potom děje dál?

Peníze se shromažďují na českém účtu našeho občanského sdružení Wontanara. Poté se v pravidelných splátkách třikrát v roce převádějí na účet našeho sdružení v Guineji (AGUIPAH), ze kterého se vyplácí jednotlivé školy podle počtu adoptovaných dětí, případně se provede platba hotově. Koordinátoři projektu v Guineji dohlíží na zápis dětí do školy a na zajištění ostatních potřeb (zdravotní ošetření apod.). Oficiálně je vše zastřešeno spoluprací s nevládní organizací, kterou jsme v Guineji založili - "AGUIPAH – Association Guinéenne pour Appui Humain". Škola se tedy platí po trimestrech (v září, v prosinci a v březnu). Peníze nikdy nepřijdou do rukou rodičů dítěte. Ne snad proto, že by nebylo možné jim důvěřovat. Důvodem je především velká chudoba, která v zemi panuje. Mohlo by být pro rodinu obtížné použít obnos na vzdělání jednoho dítěte ve chvíli, kdy má celá rodina např. hlad, nebo když někdo onemocní.

2. Kdy se dostanou peníze do Guineje?

Peníze do Guiney posíláme vždy měsíc před zahájením školního trimestru: v září, v prosinci a v březnu. Děti adoptované do konce třetího týdne těchto měsíců nastoupí do školy v říjnu, v lednu nebo v dubnu. V červenci, srpnu a září mají děti prázdniny.

3. Za jak dlouho může dítě začít chodit do školy?

Záleží na tom, ve kterém období je dítě adoptováno. V Guineji je školní rok rozdělen na tři části (trimestry) a škola začíná v říjnu. Do školy lze vstoupit v zásadě 2x či 3x za rok (přibližně na začátku 1. a 2. trimestru, tj. v říjnu a v lednu, popř. v dubnu). Vždy však záleží na individuální dohodě se školou; některé přijmou děti i na začátku 3. trimestru. Pokud někdo poukáže částku v době prázdnin, předplatí tak vlastně dítěti školu dopředu - školné se začíná do Guiney převádět od října.

Protože výše školného se liší v závislosti toho, zda se nachází ve městě či na vesnici nebo zda jde o školu soukromou či státní, zajišťujeme dětem za zbytek částky nejen vzdělání ale také další potřeby.

Většina dětí má velmi špatnou výživu, občas trpí některou z nemocí a často nemají základní věci, jako např. obuv. A tak v některých konkrétních případech již byla zajištěna např. každodenní kvalitní strava (1x až 2x denně), očkování, lékařská péče, rodný list, obuv, apod. (V částce, kterou "dálkový adoptivní rodič" poskytuje, je fixně zahrnuto školné, školní uniforma a pomůcky.)

4. Kdy dostane adoptivní rodič první zprávu o dítěti?

S největší pravděpodobností se tak stane 2 měsíce po ukončení trimestru, ve kterém dítě začalo chodit do školy, většinou to bývá nejdéle do 6 měsíců. Kontakt s dítětem zaručujeme jedenkrát za rok v nepravidelných intervalech (v případě, že obdržíme od dětí více materiálů, můžete očekávat zásilku i dvakrát za rok). Dálkoví adoptivní rodiče mohou poslat dopis, fotografii apod. a děti na oplátku většinou posílají obrázek, popř. dopis (ty, které už umí psát). Během cesty se snažíme udělat aktuální fotografie co největšího počtu dětí a v některých případech pořídit i videozáznam.

5. Ráda bych kontaktovala lidi, kteří už mají tyto zkušenosti a adoptovali nějaké dítě, můžete mi případně zprostředkovat nějaké adresy?

Vzhledem k zákonu o ochraně osobních údajů nesmíme poskytovat informace svěřené adoptivními rodiči žádné třetí osobě bez souhlasu adoptivních rodičů. Proto se nabízí jako příhodné místo pro výměnu zkušeností se stávajícími adoptivními rodiči "setkání adoptivních rodičů", které se koná nejméně jednou ročně, většinou po návratu některého z koordinátorů projektu z Afriky.

6. Mohu si s dítětem dopisovat?

Dítěti je možné psát kdykoliv během roku. Doporučujeme psát krátké dopisy jednoduchým jazykem a tak, aby obsahovala témata pochopitelná pro dítě, které žije ve světě velmi odlišném od našeho. Dopisy se posílají elektronickou formou ve formátu PDF, DOC nebo JPG na email adopce@wontanara.cz. My je záhy přepošleme koordinátorům do Guineje, kteří je vytisknou a předají dětem. Do textu o délce maximálně 1-2 strany A4 je možné vložit fotografie a obrázky. Dopis můžete napsat i ručně a pak jej vyfotit nebo naskenovat. Pokud nemáte možnost překladu dopisu do francouzštiny, rádi vám je na požádání přeložíme (a to jak do FJ, tak z FJ). Od dítěte budete moci dostávat informace, obrázky, avšak ze začátku nemůžeme zaručit dopisy psané samotným dítětem. To proto, že mnohé děti neumí psát natolik dobře, aby byly schopny udržovat písemný kontakt. Většinou začínají psát dopisy až od 5. třídy. Děti mají obvykle velkou radost z fotografií svých adoptivních rodičů. Také je dobré připomenout, že role "rodičů na dálku" může způsobit určitý zmatek. Proto je dobré obracet se na dítě jako na "malého kamaráda". Prosíme vás, abyste v dopisech neuváděli svou adresu, abychom předcházeli situacím, kdy ji osoby blízké dítěti mohou využívat k dalším žádostem (což se již v minulosti stalo).

7. Mohu se s dítětem seznámit osobně?

Pokud si přejete osobně poznat vaše adoptivní dítě, máte možnost seznámit se s našimi projekty na místě a navštívit ho přímo v jeho zemi. V takovém případě vám doporučujeme, abyste se osobně spojili s koordinátorem projektu a domluvili se na podmínkách a termínu cesty (případně pomůžeme najít vhodný termín, kdy bude přítomen někdo z nás). V každém případě vám předáme kontakt na organizátory projektu v místě a budeme vás informovat o všech důležitých detailech. To, co naopak není možné, je přivézt dítě do naší země. Právní záležitosti spojené s pozváním dítěte jsou velmi komplikované. Navíc vytrhnutí dítěte z podmínek, ve kterých žije (nesmírně chudých a velmi vzdálených a odlišných od našich), by pro něj bylo traumatické a lze předpokládat, že kontraproduktivní.

8. Jakou mám záruku, že se pomoc dostane k adresátovi?

Projekt Adopce afrických dětí už běží 20 let a tak jsou u konkrétních dětí vidět konkrétní pokroky (naučily se psát a místo obrázku posílají svým "novým rodičům" i kratší dopisy, první odrostlá generace se vrací do své komunity, aby tam uplatnila své znalosti). Studující děti posílají svým adoptivním rodičům vysvědčení, dopisy, aktuální fotografii aj. Rodiče mají samozřejmě možnost nahlížet do přehledů plateb za školné a tato potvrzení si také generovat a odečítat z daní. Další možností, jak se přesvědčit o kvalitě projektů je osobní návštěva Afriky nebo zapojení se do dobrovolnických aktivit organizace.

9. Jaké věci a učební pomůcky pořizujete dětem do školy?

Děti dostávají batoh, uniformu, boty, ponožky, knihy, sešity, tužky, křídy, pravítka, tabulky, kružítko, pastelky, mazací gumu, úhloměr… záleží to na třídě a aktuálních cenách v Guineji, kolik kusů a čeho můžeme z peněz od vás koupit. V každém případě každé adoptované dítě má vždy všechno, co je nutné pro absolvování daného ročníku.

10. Je možné dětem posílat třeba léky?

Základní léky, vitamíny, dezinfekce, obvazový nebo jakýkoliv zdravotnický materiál potřebujeme, ale nedoporučujeme posílat tyto věci přímo dítěti. Mnohem lepší je poslat tyto věci na naši adresu v ČR a my vše dopravíme na místo a rozdělíme jednotlivým lékařům, kteří o děti bezplatně pečují a vědí nejlépe, jak daný materiál použít.

11. Proč nenajdu organizaci Wontanara v živnostenském rejstříku dle IČ?

To je jednoduché, nejsme podnikatelé, ale občanské sdružení, tak máme IČ přidělené Českým statistickým úřadem a jsme zaregistrováni pod Ministerstvem vnitra.

12. Nemám bankovní účet ani přístup k internetu. Jak s vámi mohu komunikovat?

Pokud nemáte bankovní účet, můžete složit částku v hotovosti přímo na náš účet v České spořitelně nebo u nás v kanceláři, nebo částku poslat na účet poštou. Pokud nemáte doma či v zaměstnání přístup k internetu, existují dnes internetové kavárny, kde si můžete poštu z vaší schránky za poplatek vybrat i vytisknout. Můžete nás kontaktovat i na poštovní adrese, ale odesílání množství dopisů, vyjma hromadných oznámení či pozvánek, by pro nás bylo složité a finančně náročné.

Nejjednodušší a nejrychlejší kontakt je přes internet. Pokud nemáte zkušenosti s počítačem, zkuste požádat někoho za svého okolí. O zaslání smlouvy poštou můžete požádat naši kancelář.

13. Jaký je věk dětí pro nástup do školy v Guineji?

Za normálních okolností jdou děti do mateřské školy ve věku 3 až 4 let, do 1.třídy ve věku 6 až 7 let. U dětí z projektu adopce je nástup do školy opožděn, protože se jedná o děti, které byly „posbírány“ na ulici, tj. děti, které z nedostatku prostředků do školy nenastoupily… např. rodiče nemají prostředky v době, kdy by mělo dítě do školy nastoupit. Tyto děti proto do školy často začnou chodit až ve věku 7, 8, 9 a 10 let. Obecně lze tedy říci, že v Guineji děti do školy nastupují v různém věku a v jedné třídě pak díky tomu mohou být děti různě staré.

14. Jak přijímáte nové děti do projektu adopce?

Nové děti do projektu přijímáme pozvolna. Snažíme se s českými koordinátory najít adoptivní rodiče pro všechny děti, které jsme doposud do projektu zařadili. U dětí, které jsou zařazeny do projektu se výběr řídil především podmínkami, ve kterých děti žijí a situací jejich rodiny. Přednostně jsou vybírány dětí nejchudší, hendikepované, děti uprchlíků, děti z ulice a upřednostňujeme dívky. Děti do programu vybírají afričtí koordinátoři spolu se svým týmem ve čtvrti či vesnici.

15. Proč není ve smlouvě přesné datum narození dítěte?

Většina rodičů našich dětí je negramotných. Záznamy o narození dítěte nejsou často dobře vyplněny nebo dokonce dokumenty vůbec neexistují. Datum v dokumentech nemusí být přesným datem narození dítěte. Rodiče si často přesné datum narození svých dětí nepamatují a tento údaj odhadují. Záleží to také na tom, zda se dítě narodilo v nemocnici nebo doma. Situace v Guineji není stejná jako v ČR. Evidence obyvatel není tak propracována. V některých případech lidé starší generace neznají přesně dokonce ani rok svého narození.

16. Co děláte s dětmi, které jsou starší a propásly svoji možnost chodit do školy?

Tyto děti jsou nasměrovány do center odborné výchovy, kde se vyučí na švadleny, kadeřníky, mechaniky, truhláře, vyšívačky nebo se vyučí dalšímu oboru dle výběru dítěte. Mají také možnost navštěvovat kurzy alfabetizace, kde se naučí základům čtení, psaní a počítání.

17. Jak je to s jídlem u dětí?

Některé děti jí pouze jednou za den. Postupně se tuto situaci snažíme zlepšit zřizováním školních kantýn. Ve školní kantýně je organizován pro děti jeden oběd denně (z nedostatku prostředků nemůžeme zajišťovat ve škole dítěti víc jídel). Obvykle má dítě asi tři jídla denně. Záleží to také na rodinné situaci konkrétního dítěte.

18. Jaké jsou nejzávažnější nemoci, kterými děti trpí?

Zarděnky, žlutá zimnice, břišní tyfus, různá infekční onemocnění, neštovice, paraziti, průjmy, malárie, plísňová onemocnění, cholera…

19. Provádí se očkování dětí?

Vakcinaci organizuje guinejské ministerstvo zdravotnictví. Vakcinace je závislá na věku dítěte. Jedná se o národní program organizovaný každý rok. Existuje však špatná informovanost obyvatel o těchto bezplatných programech. U dětí z projektu adopce se snažíme zajistit dítěti všechna očkování, na které má podle národního programu nárok. O těchto očkováních by měl vést záznamy ošetřující lékař adoptovaného dítěte, které se snažíme v každé skupině zajistit.

20. Jak je to s dětmi, které se odstěhují? Proč nemůžeme pokračovat v adopci toho dítěte a musíme si vybrat dítě jiné?

Pokud se dítě odstěhuje s rodinou někam, kde nepůsobí žádní naši dobrovolníci, musíme dítě z projektu vyřadit, a pak záleží na adoptivních rodičích, které nové dosud neadoptované dítě si vyberou. Kdy a kam se dítě odstěhuje nemůžeme bohužel nijak ovlivnit. Každý z koordinátorů v Guineji má na starosti několik desítek dětí a není v jejich silách starat se o odstěhované dítě na dálku.