Jak probíhá další cesta našich koordinátorů do Afriky?
Zprávy tentokrát také ze Senegalu
Dva dopisy
Táňa Bednářová a Martin Hrušínský v Senegalu a Guineji

Nazdárek všem z Afriky

Doufám že doma v ČR moc nemrzete .Včera jsme s Táňou dorazili do Conakry v Guineji a já bych se chtěl pokusit shrnout svoje dojmy z mé první cesty do Afriky. Zatím ještě nevím, jak dlouhý tento e.mail bude, ale moje pocity by se daly vyjádřit jedním slovem "Užasné". Začínám přemýšlet, jestli tu nemám zůstat.
Minulý týden jsme strávili v Dakaru, kde byla velká schůzka všech humanistů z cele Afriky. Takže mám co porovnávat...myslím rozdíly mezi Senegalem a Guineou. A musím říct, že Dakar a Conakry jsou dva úplně jiné světy.
V Dakaru to vypadá spíše jako v Evropě. A to včetně podnebí. Velká část silnic je tam asfaltových, silniční osvětlení je taky skoro všude. Jediný horší zážitek byl, když jsme se
vypravili do města a v jedné uličce nás obklopilo asi 20 dětí s prázdnýma
plechovkama a napraženýma rukama... chtěli po nás peníze nebo alespoň něco k jídlu. Jediné, co se dalo dělat, bylo nevšímat si jich, což jsem se ještě bohužel tak úplně nenaučil.
Zato tady v Conakry je znát, že je člověk v Africe... už když jsme vystoupili na
letišti, tak nás okamžitě "zalilo vedro"... je tady stabilně 30 - 35°C. Už samotná cesta z letiště byl zážitek... Táňa říkala, že tady něco jako dopravní předpisy mají, ale řidiči o nich asi nikdy neslyšeli a každý tady jezdí, jak chce, tak ze je tu stabilní dopravní zácpa.
Co se života tady týká, panuje tu úplně jiná atmosféra než v Evropě... lidé tu opravdu žijí na ulici... jsou na ní celý den i část noci. Asi nejvýstižnější popis je, když řeknu, že celé Conakry jako by bylo jeden velký Václavák... s tím rozdílem, že tady lidé nikam nespěchají, jen tak postávají, povídají, něco prodávají nebo se pomalým tempem prochází po městě... pro děti jsou ulice jedním velkým fotbalovým hřištěm.
Co se týká přístupu lidí k nám, tak jsem tu ještě nezažil žádný problém. Všichni
se tu usmívají a pořád říkají... třeba desetkrát za sebou..."Ca va?" (Jak do jde?)
Opravdu tu lidé mají úplně jiný pohled na svět... i když na tom třeba nejsou po
materiální stránce moc dobře, tak z nich mám pocit, že jsou spokojenější a mnohem
uvolněnější, než Evropani. I když na druhé straně Táňa říkala, že tu atmosféra začíná být kvůli stále se zhoršující ekonomické situaci stísněnější... ale pro mne osobně to není moc znát, když jsem tu poprvé...
To je pro tentokrát ode mne vše. Příští týden začneme s kontrolou škol a dětiček a koncem týdne odjíždíme na "výlet" do vnitrozemí, tak se pokusím, až se vrátíme, napsat další zprávičku pro Vás.
Na konec... kdyby náhodou o mě měl někdo starost, tak nemoci a všelijaké nehody se mi zatím vyhýbají. Táňa a všichni Afričani Vás zdraví.
Mějte se tam doma moc krásně.
Martin Hrušinský

Ahoj vsem z horke, rozmanite, bohate i chude……………..Afriky,
Nikdy nenajdu dostatek přívlastku k vystizeni atmosfery v Africe, ale pokusim se vam alespon shrnout par subjektivnich dojmu posledních 10 dnu zde strávených.

Hned po prijezdu 4.1. do Dakaru jsem pocitila výrazný rozdil mezi Guineou a Senegalem. Dakar se některými svými ctvrtemi ve kterých jsme se pohybovali podoba evropskému mestu, na ulici se pohybuje méně lidi a hraje si méně deti nez treba v Guineji.
Nemeli jsme však dostatek casu poznat Senegal vice protože jsme se prijeli na kratkou dobu abychom se účastnili Prvniho humanistického fora Afriky, které se konalo 5.-7.ledna a pak pokracovali schuzkou naší rady.
Forum se konalo na univerzite Cheikh Anta Diop v Dakaru a ucastnilo se jej neuveritelnych 1200 lidi z 23 zemi cele Afriky. Velke setkani pocalo uvitaci reci prednesenou zastupcem hostujici zeme, ktera objasnila kontext a smysl fora, zminila take vyznamne osobnosti Afriky, upozornila na bohatstvi a moznosti ktere Afrika dnes ma. Pote zastupci vsech zucastnenych zemi vystoupili se svym pozdravem nebo poselstvim, se kterym prijeli.
Druha cast byla venovana praci v jednotlivych komisich rozdelenych na: 1. Lidska prava (nediskriminace: zeny, mladi, migrace, volny pohyb obcanu), 2. Vzdelani (negramotnost, skolni vyuka, studenti, Univerzita, privatizace), 3. Zdravi a ekologie (dusevni a telesne zdravi, invalidita, drogy, pandemie, zemedelstvi, prostredi, epidemie), 4. Ekonomika a socialni zivot (prace, nezamestnanost, chudoba, kvalita zivota, emigrace, nadnarodni spolecnosti, prirodni zdroje), 5. Demokracie a predstavitele (komunitni rozvoj, komunikacni prostredky, spolecenska a politicka hnuti), 6. Kulturni vyjadreni (integrace narodu a kultur, kulturni ruznorodost, nabozenstvi, umeni...), 7. Mir a reseni konfliktu (ozbrojene konflikty, uprchlici, genocida,
Vsichni ucastnici kteri meli zajem aktivne se podilet na praci v komisi se rozdelili do jednotlivych salu na univerzite a pripravovali spolecny program. Na konci nas pak zastupci komisi (pripadne podkomisi) seznamili se shrnutim jejich prace a cili ktere si stanovili do budnoucna.

Z Guiney sem prijelo 18 humanistu a zazarili takovym zpusobem, ze na ne nikdo nezapomene :-) Svym temperamentem prijemne forum ozivili.

Treti, posledni den fora se pod sirym nebem konalo velke spolecenske setkani vsech ucastniku otevrene siroke verejnosti s expozici projektu v ruznych zemich Afriky, hudbou a pratelskou atmosferou.

Cele forum predcilo vsechna ma ocekavani jak do poctu ucastniku tak i silou a nadeji, kterou vsechny naplnilo. Nadeji, ze spolecne je mozne vylecit Afriku ze vsech jejich bolistek, ktere ji dnes suzuji....

Zajimave je, ze vse bylo organizovano africkymi humanisty bez zasahu nas Evropanu, kteri se sice inspirovali nasim evropskym humanistickym forem, ale zorganizovali si ho po svem.

Ve dnech 8.-12.1. jsme se se vsemi cleny rady 38 HH odebrali na schuzku, ktera byla rovnez plna podnetu a vymeny zkusenosti z ruznych aktivit, ale take zajimava tim, ze jsme se sesli z mnoha ruznych a vzdalenych zemi, cos se v minulosti podarilo vzdy jen castecne (Italie, Guinea, Senegal, Ceska republika, Kena a Argentina).

No a 13. v patek :-) jsme naplneni inspiraci a silou dorazili stastne do Guiney, kde mame v planu hodne cest do vnitrozemi (Kankan, Kindie, Dubreka, Dabola – vice toho asi ve dvou tydnech nestihnem – i kdyz jsme tak rozjeti, ze vsechno je mozne :-) , samozrejme udelame dokonalou dokumentaci vsech nasich 400 deti (Martin ruci za to, ze vsichni adoptivni rodice v Cechach budou maximalne spokojeni :-) , ale nejvetsim cilem jsou seminare na tema humanisticka pedagogika a vznik kvalitnich skol, tak aby vsechny nase deti v adopci a minimalne jednou tolik deti do nich nastoupilo v pristim skolnim roce.
Myslim, ze jsem toho napsala vice, nez se da zvladnout precist :-) takze vsem kteri docetli do tohoto bodu gratuluju a doufam, ze jsem vas alespon trochu uvedla do deje tady.

Dalsi zpravu tykajici se aktivit v Guineji poslu po nasem navratu do Cech. Pilne pracujte jako my tady :-) loucim se s pranim at vam tam neni moc zima a at nam tady neni moc horko a tesim se moc na nasi super reprodukcni schuzku v unoru 25.-26.2. a pote na setkani pro adoptivni rodice 18.3. a pri mnoha dalsich prilezitostech.

Zdravi
Tana B.